• vmv

Jsou zdravé a nikdy se jich nepřejíme


Ačkoliv se to v dnešní době nezdá, jsou pro nás dostupným a zdravým pokladem. Brambory, které k Čechům patří stejně jako k Japoncům rýže, si můžeme sami vypěstovat a nikdy pro nás nemusí zevšednět.


Stejně jako většina potravin rostlinného původu, tak ani bramborové hlízy neobsahují téměř žádný tuk. Jsou dobrým pomocníkem pro ty, kteří trpí na tzv. pálení žáhy, protože díky svému vysokému obsahu draslíku neutralizují žaludeční kyseliny. Ideální doplněk tvoří s méně stravitelnými potraviny, kam řadíme tuky a tučná masa.


Ačkoliv obsahují sacharidy ve formě škrobu, jsou dobrým zdrojem energie a mikroživin. Konzumací brambor do sebe dostáváme také důležité vitamíny. Nejbohatší na vitamín C jsou nové brambory. Pokud je navíc vaříme ve slupce, zajistíme tak jeho největší obsah. Především karoteny nebo falvonoidy obsahují brambory žluté, oranžové i červené batáty. K vývoji a růstu buněk nesmíme zapomínat na další důležitou složku, kterou je kyselina listová. Ta je důležitá hlavně pro nastávající maminky v průběhu těhotenství. V bramborové hlíze se ukrývají i minerální látky – draslík, hořčík nebo železo.


Lidský organismus dokáže uvařené brambory, ale i bramborovou kaši strávit úplně stejně jako jeden pomeranč nebo půlku grepu. Pokud se stravujete zdravě, vynechte bramboráky, škubánky, pečené brambory nebo hranolky, které vám v žaludku budou ležet opravdu dlouho. Výlučně z brambor se na základě praktických pokusů navíc člověk může živit delší dobu, aniž by pozoroval negativní následky na zdraví.


Ať už chceme nebo ne, brambory zastávají přední příčky našich jídelníčků. Před více než sto padesáti lety ale bylo všechno jinak. Tenkrát české kuchyni kralovaly obiloviny (žito, oves, pšenice, proso, pohanka), zelenina (vodnice, tuřín, mrkev) nebo luštěniny (hrách, fazol, čočka). A přestože byly jako dnešní tradiční příloha brambory do Evropy přivezené v druhé polovině 16.století, trvalo ještě minimálně 200 let, než se začali používat jako potrava. Ze začátku byly brambory jen jako krmivo pro hospodářská zvířata. K jejich konzumaci lidmi přispěly až války, hlad a neúroda obilí. Ve druhé polovině 18. století se ale zjistilo, že zvládnou rychle a levně nasytit. V tu chvíli se dostalo bramborám větší pozornosti. Za velký dar je označovala M. D. Rettigová, která ve svém poučném spisu „Dobrá rada slovanským vesničankám“ nešetřila chvalozpěvy na brambory. Potom už se v české kuchyni zabydlely natrvalo a staly se nejdůležitější potravinou. Vždyť dnes se v Česku spotřebuje více už jen pšeničné mouky. Ostatní suroviny je jen těžko dohánějí.

29 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Láska