• vmv

Mrskání bez milování


Jednu z hlavních rolí v období Velikonoc má bezpochyby vrba. Na Velký pátek vrbový proutek údajně odkrývá poklady a otevírá skály. Ženy možná ani netuší, že pokud si přejí mít dlouhé a zdravé vlasy, měly by je v tento den česat právě pod vrbou. Chlapci zase každoročně z jejího proutí pletou pomlázky.

K nejvýznamnější části velikonočních oslav patřila v minulosti Hříšná pomlázka. Nejstarší záznamy o mrskání neboli „pomlázení“ se datují k přelomu 14. a 15. století. Tady se hovoří o šlehání metlami z mladých vrbových proutků. Možná jste netušili, že se navzájem mrskali muži, ženy, chlapci i dívky. Dějiny dokládají, jakou byla už v 17.století, tehdy pomlázka všeobecnou zábavou.

Města a vesnice byly o Velikonocích plné pestrobarevných metel. Pobíhalo se s nimi po ulicích a každý hledal, koho vyšlehat, přičemž největší zájem byl o mladé dívky.

A kdo by nechtěl být vyšlehaný, když se původně jednalo a rituál plný magických vlastností jarních zelených ratolestí. Mezi lidmi se našli i ti, kteří byli v tu dobu lenivý a tak se polévali vodou. Tento zvyk se dodnes udržuje na Slovensku i na Moravě.

Podobné zvyky se praktikují v různých zemích, avšak velikonoční mrskání je typické pro západní Slovany, kde je nejrozšířenější. Tento obyčej se moc nezamlouval církvi a ta se mu proto snažila dát nový rozměr. Středověcí katoličtí kněží vysvětlovali, že přenést na člověka sílu a zdraví z jarních prutů mrskáním, nemá opodstatnění. Naopak pomlázku mezi manželi dokladovali tak, že jeden druhého odrazují od milování. Pro věřící totiž bylo nařízeno jít během Velikonoc ke zpovědi, což znamenalo tři dny před tím a tři dny potom nehřešit. Jako připomenutí této povinnosti sloužil prut položený mezi manžele v noci do postele. A také Jan Hus ve svém velikonočním kázání připomínal, že muži mrskají své manželky proto, aby jeden od druhého v té době nevyžadoval plnění manželských povinností.

17 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše