• vmv

Tady šéfovala mlynářka Judita




V malebném prostředí Českomoravské vrchoviny nedaleko Hlinska v Čechách leží osamocený, ale nepřehlédnutelný Stanský mlýn. Dříve byl v regionu známý také pod názvem Znamenáčkův. Tento vodní mlýn má dalekou historii.


Přesné datum výstavby sice není známé, ale ví se, že existoval už v druhé polovině 17.století. Tenkrát byl součástí Chroustovického panství a mlela zde mlynářka Judita.

Na mlýně se od jeho vzniku vystřídali desítky vlastníků i nájemců.

V roce 1857 proběhla první přestavba původního námezdního mlýna, které bylo poháněné třemi vodními koly. Jedno pohánělo vodní pilu a dvě byla na mlýn. V roce 1920 dostal mlýn modernější podobu, kdy byla kola nahrazena Francisovou turbínou.

Rok 1922 přinesl nečekanou zkázu, protože zde došlo k požáru. Údajně budova mlýnu vzplála od jiskry z lokomotivy, která projížděla po nedaleké trati. Škody navíc neutrpělo pouze stavení, ale shořelo i 60 uměleckých děl malíře Františka Kavána. Ten sem často chodil pro chleba, za který platil právě obrazy.

Kromě mletí obilí se v tehdejším mlýně drtila i borová kůra na výrobu střelného prachu pro semtínskou prachárnu. Jenže z dobového mlýna se časem stalo skladiště. V období, kdy se zde usadilo místní JZD, fungoval mlýn jako skladiště řepy, brambor a mlýnský náhon byl zasypaný zeminou a odpadem. Následně stavení celých 12 let chátralo.


Záchrana v podobě manželů Švandových se objevila až v roce 2003. Mlýn koupili a přestože byl jejich mlýn v žalostném stavu, začali s kompletní rekonstrukcí. Do náročné přestavby se pustili po hlavě, ale jak sami říkají: se srdcem na pravém místě.

Statika usedlosti zůstala neporušená, obvodové zdivo z cihel a kamene ale bylo nutné zbavit staré omítky a nanést nové včetně štuku. Z krovů se musely odřezat shnilé konce, které byly propojeny přeplátováním. Novou střešní krytinu majitelé položili z pálené tašky srdcovky s černou glazovanou úpravou. Celý objekt také dostal nová okna s dvojitými skly.


Nový kabát dostal i interiér domu. Ve vnitřních prostorách dominují dřevěné prvky. Vstupní dveře a garážová vrata jsou z masivního dubu, interiérové dveře potom z masivního smrku. Ve stejném duchu ladí podlaha v bývalé mlýnici, kde bylo vyměněno několik výrazně poničených prken. Ta jsou dnes obdařená přírodní patinou, která je rok od roku krásnější.

Využití v interiéru získaly také staré trámy, z nichž jsou dnes zhotovené originální lustry. Schodiště lemují lampy vypracované z držáků původní mlýnské transmise a dopravníků obilí.

Celý interiér je koncipovaný v selském stylu. Společenská místnost bývalé mlýnice jistě zaujme netradiční výzdobou v oknech. Vnitřní parapety nezdobí květiny, ale starodávné šicí stroje. Jsou zde i plně funkční kachlová kamna.

Součástí dnešního Stanského mlýna je penzion a malá vodní elektrárna. Tu dokázali majitelé znovu uvést do provozu v roce 2010.









147 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše